VAR2 - Materiálové toky

Původní plán bylo navrhnout výrobní linku na zpracovávání lidských těl.

Proto jsem sledoval toky materiálu - mrtvá těla a pozůstalé, což vedlo k rozdělení dispozice zdí na veřejnou část pro pozůstalé a neveřejnou pro nakládání s těly. Jde o svatyni - i obslužné provozy by měly oplývat jistou důstojností, tím spíše, že je navštěvují i klienti (přítomnost při kremaci, jednání v kanceláři).

Tvarování střech dle požadované atmosféry v místnostech pod nimi. Celé krematorium sedí na desce.

Dispozice rozdělená zdí na veřejnou a neveřejnou část. Průhledné stěny z jemné krajky.

Smuteční síň disponuje výhledem do prázdné krajiny, pozůstalí odchází do zahrady a vzadu za krematoriem se rozléhá hřbitov.

Jelikož jsem dům chtěl kreslit jako továrnu, měl jsem v plánu ho dále transformovat do low-poly hmoty ála Továrna na klobouky Ericha Mendelsohna.

VAR1 - Podsvětí a nadsvětí

Hlavní témata první varianty:

• "Tam nahoře je svět jaksi jenom pro pozůstalé, pro nás práce tady teprve začíná." pan Kopfrkingl

• podsvětí = jeskyně (fabiony)
• nadsvětí = vzduch a světlo (desky, kulaté sloupy, sklo)
• rituál na měsícem ozářeném pahorku
• katakomby = fraktál (totalitní principy geometrie)

Chybí komíny. :-(

Krematorium s katakombami je vystavěno na gridu 15 x 15 m.

Ortogonální a prosvětlené nadsvětí (ála Van der Laan v Mamelis?), oblé jeskyně podsvětí (katakomby a komnata pro pláč u rakve.)

Catacombs of Milos. (www.flickr.com/photos/klearchos/4676077922)

"Sierpińského koberec". Každé pole 15 x 15 m obsahuje 480 míst (3 místa nad sebou), tj. až 2880 mrtvých (6 uren v jedné polici).

Původní představa obřadu pod širým nebem a řezy tunelů katakomb. Odkryté katakomby ála The Garden of Exile od Libeskinda v Berlíně.

Architektura posledních věcí člověka

Hindu cremation in Bali. (en.wikipedia.org/wiki/Cremation)