Nový obecní hřbitov na
okraji Černošic se uzavírá do ohradní zdi, nabízí urnové
hroby, kolumbárium z vnitřní strany zdi, rozptylové loučky a
smuteční síň se spalovnou, která se zanořuje do hrany lesa.
Smuteční síň je navržena jako trojtrakt se dvorem a pavilonem
uprostřed, osvětlený převážně střešními světlíky. Ze
samotné síně se nabízí výhled na louku a les.
O mrtvém ochutnávači
Od
útlého mládí byl K. věrný roli dané svým povoláním. Byl
profesionální ochutnávač a završení jeho celoživotní kariéry
započalo jeho náhlým úmrtím při degustaci luxusního
svatomartinského vína v Mokropsech (Modrý Portugal, Mělnická
vinařská podoblast, obec Karlštejn, viniční trať Plešivec).
O
několik hodin později K. projíždí Černošicemi v černém
automobilu značky Volkswagen. Z Husovy ulice odbočuje doprava a po
příjezdové cestě, která o několik let později bude lemovaná
alejí vzrostlých kaštanů, přijíždí ke smuteční síni. K. je
prvním klientem nového obecního hřbitova v Černošicích.
Degustátor mezi umrlci.
Zřízenci
krematoria parkují vůz u vrat a rakev, ve které spočívá
promrzlý K., převáží na vozíku do prostorné lednice, která
zatím zeje prázdnotou, umocněnou vyrovnanými vozíky na rakve. V
této místnosti začíná pouť K. po tzv. „ose mrtvých“. K.
nikdy nepocítil touhu usadit se a založit rodinu, takže všechny
náležitosti spjaté s jeho pohřbem vyřizuje jeho matka. Pohřeb
bude za pár dní, mezitím K.-ovi přibude v lednici několik
spolunocležníků.
Ráno
si pro K. přichází zřízenec – ten samý, co ho sem i přivezl.
Přesouvá K. do další místnosti, kde jej převlékne do obleku,
oholí, učeše a navoní. K. měl jednu oblíbenou vůni, ale
parfémy používal velmi zřídka – nechtěl, aby mu jejich vůně
narušovala vjem z ochutnávaného vína. Na jeho tvář dopadají
kapky levné voňavky, zatímco ke smuteční síni přijíždějí
první automobily. Pohřeb je otevřen pro veřejnost.
Jakmile
se foyer zaplní pozůstalými a návštěvníky, zřízenec rakev
veze zahradou ve dvoře do pavilonu, kde otevírá víko rakve a kde
K. se zavřenýma očima přijme několik návštěv. Většina lidí
K.-ovi nic neříká. Spíše než s ním, mluví sami pro sebe sami
se sebou. K. trpělivě poslouchá. Poté je odvezen do smuteční
síně.
Matka
K. určila, že obřadem končí veřejná část pohřbu, takže
nyní všichni návštěvníci
odcházejí ze síně. Část se vrací do vesnice, kde mají
rezervovanou místnost v hostinci.
Na
počátku „osy mrtvých“ stojí dům, kde K. doteď pobýval, na
konci stojí spalovna, kam převozník K. odváží. Za
spalovnou končí hřbitov, začíná les a
modrá obloha.
...
